Rávvagat riskka ja njoammuleavvama vuođul

Kommunale helsetjenester

Illustrašuvdna: Johner/Maskot Bildbyrå AB

  • Leago koronavirus váraleabbo muhtin joavkkuide?
  • Geahppa, moderáhta vai stuorra riska?
  • Rávvagat riskka ja njoammuleavvama vuođul
  • Rávvagat boahkuhuvvon olbmuide riskajoavkkuin
  • Mánát ja nuorat riskajoavkkuin

Leago koronavirus váraleabbo muhtin joavkkuide?

Muhtin joavkkuin lea stuorát riska duođalaččat buohccát dávddain, ja danne lea dehálaš ahte dát joavku čuovvu rávvagiid eastadit njoammudávddaid. Lea dattege nu ahte eatnašat maiddái riskajoavkkuin vásihit dušše láivves dávdamearkkaid.

Riska buohccát duođalaččat stuorru dađi boarrásat olmmoš lea ja jus leat vuollásaš buozalmasvuođat, ja almmáiolbmuin lea stuorát riska go nissonolbmuin. Nuorra olbmot geain eai leat riskafáktorat maid dovdat sáhttet maiddái duođalaččat buohccát dávddain. Lea eanet jáhkehahtti ahte dát dáhpáhuvvá jus sis leat vuollásaš buozalmasvuođat.

Go servodagas lea eanet njoammu de berrejit olbmot geat gullet riskajoavkkuide geassádit veahá servodagas. 

Geahppa, moderáhta vai stuorra riska?

Riskaárvvoštallan guoská joavkodássái, iige ovttaskasolbmuide. Leat stuorra individuálalaš erohusat joavkkuid siste. Go dasa lea dárbu de čađahuvvo individuálalaš árvvoštallan doaktáriin man stuorra riska lea duođalaččat buohccát.

Joavkkut main lea geahppa/moderáhta stuorát riska

  • Ahki 66-80 jagi (ja erenoamážit 70 jagi rájes) DAHJE
  • Ahki 50-65 jagi ja okta dáin čuovvovaš bissovaš dávddain:
    • váibmo- ja varrasuotnadávddat (earágo bures regulerejuvvon alla varradeaddu)
    • vuoiŋŋaščaskkástat
    • buidodat (rumašmássaindeaksa ≥ 35kg/m2)
    • sohkardávda
    • bissovaš monimušdávda ja monimušvihki
    • bissovaš geahpesdávda (earágo bures regulerejuvvon ástmá)
    • bissovaš vuoivvasdávda
    • immunaváidudahtti dikšu, ovdamearkka dihte autoimmuna dávddaid dikšu
    • demeansa

Olbmuin geat leat vuollel 50 jagi lea unnit riska duođalaččat buohccát covid-19:in, muhto muhtin olbmot geain leat buozalmasvuođat mat eai leat bures regulerejuvvon dahje ahte sis leat máŋga dávdda oktanaga, sis sáhttá leat stuorát riska.

Joavkkut main lea stuorra riska

  • Ahki badjel 80 jagi, DAHJE
  • Ássi buhcciidruovttus, DAHJE
  • Dihto duođalaš dearvvašvuođadili, beroškeahttá agis:
    • aktiiva borasdávda, dikšu borasdávdda vuostá (erenoamážit immunasuodjalusváidudahtti dikšu, suonjardikšu geahppáide dahje kjemoterapiija) mii lea álggahuvvon dahje áiddo loahpahuvvon. Varraborasdávddas lea stuorát riska go eará borasdávdatiippain.
    • nevrologalaš dávddat dahje deahkkedávddat mat dagahit ahte lea hedjonan gossannávccat dahje geahpesdoaibma (omd. ALS, cerebral parese, Downs syndrom)
    • go lea riegádan hedjonan immunasuodjalusain mii lea stáđismeahttun dásis ja dagaha ahte lea riska duođalaš vuoiŋŋahatvuolšái
    • varradávddat mat siskkildit seallaid dahje orgánaid mat leat dehálaččat immunasuodjalussii
    • áđadáktesirdin dahje orgánasirdin
    • HIV-njoammu mas lea vuollegis CD4-lohku
    • sakka hedjonan monimuš- dahje vuoivvasdoaibma
    • eará, doavttir árvvoštallan

Rávvagat riskka ja njoammuleavvama vuođul

Rávvagat – riska ja dávdaleavvan servodagas

  • Go lea unnán njoammu de sáhttet joavkkut main lea geahppa stuorát riska eallit dadjat jo nu mo earát servodagas: Mátkkoštit, bargat ja searvat lágideapmái. Leage dattege dárkil čuovvut oppalaš rávvagiid, mat leat:

    • doallat ávžžuhuvvon gaskka earáide go iežat lagamusaide
    • ahte lea buorre giehta- ja gossanbuhtisvuohta
    • orrut ruovttus jus leat buozas

    Árvvoštala ahte sáhtátgo čuovvut rávvagiid, ovdalgo searvvat sosiála doaimmaide.

  • Go njoammu leavvá sakka de berrejit joavkkut main lea geahppa stuorát riska geassádit veahá servodagas. Sáhtát leat ovttas iežat lagamusaiguin, muhto ávžžuhuvvo ahte doalat guokte mehtera gaskka nuoraide ja rávisolbmuide geat leat leamaš dilálašvuođain gos eai leat doallan ovtta mehtera gaskka earáide. 

    Ráddje galle lagasoktavuođa dus leat. Garvve báikkiid gosa ollu olbmot čoahkkanit, nu mo kollektiivasáhtuid ja gávpeguovddážiid, dahje fina doppe go eai leat nu ollu olbmot ja lea buoret sadji. Sáhttá leat ahte lea buorre dahkat heivehusaid bargosajis.

  • Go lea unnán njoammu de berrejit joavkkut main lea moderáhta dahje sakka stuorát riska geassádit veahá servodagas. Sáhtát leat ovttas iežat lagamusaiguin nu mo dábálaččat, mátkkoštit ja dus sáhttá leat sosiála oktavuohta earáiguin, nu guhká go don ja du lagamusat lehpet erenoamáš dárkilat čuovvut oppalaš rávvagiid gaskka ja giehta- ja gossanbuhtisvuođa ektui. Ráddje galle lagasoktavuođa dus leat.

    Garvve báikkiid gosa ollu olbmot čoahkkanit, nu mo kollektiivasáhtuid ja gávpeguovddážiid, dahje fina doppe go eai leat nu ollu olbmot ja lea buoret sadji. Sáhttá leat ahte lea buorre dahkat heivehusaid bargosajis.

  • Go lea ollu njoammu de berrejit joavkkut main lea moderáhta dahje sakka stuorát riska geassádit servodagas. Jus don gulat jovkui mas lea moderáhta dahje sakka stuorát riska berret geassádit servodagat garvin dihte njoammuma dán áigodagas. Sáhtát váccašit olgun ja sáhtát ovttastallat nu mo dábálaččat iežat lagamusaiguin jus sii maiddái geassádit servodagas ja leat dearvasat.

    Dus berre leat guokte mehtera gaskka nuoraide ja rávisolbmuide geat leat leamaš dilálašvuođain gos eai leat doallan ovtta mehtera gaskka earáide. Berret leat erenoamáš dárkil čuovvut buori giehta- ja gossanbuhtisvuođa rávvagiid.

    Dasa lassin berre soamis veahkehit du gávppašit. Jus du lagamusat beaivválaččat deaivvadit ollu eará olbmuiguin, berret doallat guokte mehtera gaskka sidjiide. Jus dat ii leat vejolaš, de sáhttá árvvoštallat gaskaboddosaččat orrut eará sajis. Jus ii leat vejolaš heivehit bargosaji, berret árvvoštallat buohccindieđiheame.

Galgetgo olbmot geat leat riskajoavkkuin rievdadit divššu?

Jus leat šiehttan dearvvašvuođakontrollaid ja iskkademiid de berret bisuhit šiehtadusaid. Mii eat ávžžut rievdadit dálkkasdivššu mii lea jođus, fertet gulahallat doaktáriinnat dan birra. Lea dehálaš ahte vuođđodávda lea bures regulerejuvvon ja dikšojuvvon. Váldde oktavuođa fástadoaktáriinnat jus dus leat jearaldagat iežat divššu birra.

Rávvagat boahkuhuvvon olbmuide riskajoavkkuin

Go leat ollásit boahkuhuvvon, de leat sakka suodjaluvvon covid-19 vuostá ja duođalaččat buohccát, nu ahte sáhtát ealligoahtit eanet nu mo dábálaččat lávet. Boahkut doaibmá olles beavttuin 1-2 vahkku maŋŋágo leat ollislaččat boahkuhuvvon. Mii eat vuos dieđe man guhká dát suodjalus bistá. Jus suodjalus váidu áiggi mielde, sáhttá šaddat nu ahte ferte oažžut ođasmahttindosaid. Boahkuhuvvon olbmot fertejit čuovvut oppalaš njuolggadusaid eastadit njoammuma. 

Loga eanet riskajoavkkuid ja boahkuid birra dáppe (FHI).

Mánát ja nuorat riskajoavkkuin

Vásáhusat čájehit ahte mánát eai buohccá nu duođalaččat covid-19:in ja hárve lea dárbu sisačálihuvvot buohccivissui. Dát guoská maiddái mánáide geain leat bissovaš buozalmasvuođat.

Globálalaččat leat dieđihuvvon hui unnán jápmimat mánáid gaskkas covid-19 geažil, ja hui hárve ahte dearvvas mánát leat jápmán.

Skuvla ja mánáidgárdi mánáide riskajoavkkuin

Leat muhtin mánát geain leat duođalaš dávddat, sii sáhttet leat hearkkit, ja daid dilálašvuođain sáhttá árvvoštallat heivehit mánáidgárddis ja heivehit oahpahusa skuvllas sin dárbbuid mielde. Dát guoská vuosttažettiin mánáide geain leat hárvenaš ja duođalaš dávddat.